Historie
Američtí i angličtí kokršpanělé mají stejný původ. V dávné historii byli všichni španělé považováni za jedno plemeno. V roce 1570 dr. Caius, lékař královny Alžběty I., popsal ve své knize dvě plemena španělů - loveckého psa, který byl silnější a větší, a malého španěla, který byl spíše přítulným mazlíčkem. Menší a větší španělé se začali rozlišovat až v polovině 19. století, kdy psi vážící víc jak 11 kg byli označováni jako polní, a ti menší, jako kokři. V dnešní době známe dvě plemena kokršpanělů - amerického a anglického. Americký kokršpaněl je nejmenším zástupcem těchto loveckých psů, jako samostatné plemeno byl uznán v roce 1946, kdy AKC přistoupil na rozlišné hodnocení obou typů kokršpanělů, a tyto mezi sebou chovatelé přestali křížit. Americký kokršpaněl je poměrně moderní plemeno, a proto se stále ještě vyvíjí. Toto plemeno je v USA a Kanadě velmi oblíbené, a získalo si své příznivce i jinde ve světě.
Všeobecný vzhled
Americký kokr působí jako dobře osvalený pes s inteligentním a pozorným výrazem. Hlava je zaoblená, s kulatýma, plnýma očima, které mají lehce mandlový výraz. Barva očí je tmavohnědá až černá u tmavých psů, u světlých jedinců musí být alespoň oříšková, obecně však platí, čím jsou oči tmavší, tím lépe. Uši jsou převislé, dlouhé a dobře osrstěné rovnou nebo jemně vlnitou srstí. Tělo je kompaktní s hlubokým hrudníkem a širokou, dobře osvalenou zádí. Ocas je u těchto psů kupírován a je nesen v linii hřbetu.
Srst a barva srsti
Srst je na hlavě jemná a krátká, na trupu střední délky s hustou podsadou. Srst má být lesklá, rovná nebo mírně vlnitá. Barva srsti je černá, černá s pálením, světle krémová až temně červená, hnědá, hnědá s pálením nebo vícebarevná. U jednobarevných psů jsou povoleny bílé znaky na hrudi nebo hrdle, jinde na těle jsou nepřípustné. Vícebarevní psi musí mít dvě nebo více barev od sebe zřetelně ohraničeny, jedna z těchto barev musí být bílá. Odchylky v barevnosti se na výstavách penalizují nebo diskvalifikují. Přesná barevnost je uvedena v chovném standardu tohoto plemene.
Povaha
Americký kokršpaněl je dobře vychovatelný, inteligentní a milý pes. Jeho povaha je vyrovnaná a veselá, je velice temperamentní a živý, nikdy nebývá nudný. Je to příjemný společník a kamarád.
Společenská charakteristika
Americký kokršpaněl potřebuje těsný kontakt se svým pánem, kterému je velice oddaný, někdy je na něm až citově závislý. Celé rodině bývá velice příjemným a veselým přítelem a ideálním kamarádem. Miluje lidi, a i k cizím lidem se chová většinou pěkně a ukázněně. Je to velmi společenský pes a soužití s ostatními psy nebo jinými domácími zvířaty bývá bez problémů.
Vztah k dětem
Americký kokršpaněl miluje i děti, je jim výborným společníkem při jejich hrách. Je však nutné jej uchránit před příliš divokým dováděním dětí, protože nemá rád hrubé zacházení a nenechá si ho líbit. Pokud děti tolerují potřeby psa, bývá jejich vztah velmi přátelský a pěkný.
Výchova
Výchova amerického kokršpaněla nebývá složitá. Má dobrou schopnost rychle se učit a velmi dobře reaguje na tón hlasu. Jeho výchova by měla být mírná a srozumitelná, ale také důsledná.
Držení
Americký kokršpaněl se snadno přizpůsobí jak životu ve městě, tak i na venkově. Je vhodný do městského bytu, a i na venkově by měl být držen doma, protože potřebuje neustálý blízký kontakt se svým pánem a celou rodinou.
Pracovní využití
Americký kokršpaněl si dnes získal největší oblibu jako mazlíček a přítel rodiny, může být však stejně vhodný jako lovecký pes. Dnes se však jako lovec využívá minimálně, je chován spíše pro výstavní účely, a náročná úprava jeho srsti také myslivcům příliš nevyhovuje.
Pohyb
Tento pes je velmi aktivní a potřebuje velmi mnoho pohybu, i když se také rád povaluje třeba na gauči. V tom by se však neměl příliš podporovat a je třeba dopřát mu mnoho pohybu na dlouhých procházkách a i možnost volného výběhu. Kondici psa lze také udržovat účastí na různých psích soutěžích.
Péče
Srst amerického kokršpaněla vyžaduje značné množství péče, musí se pravidelně kartáčovat a trimovat. Péče osrst výstavního psa je náročnější. Nutné je důkladné pročesání nejméně každý druhý den a trimování asi po šesti týdnech. Také je nezbytné častější koupání. Důležitá je pravidelná kontrola čistoty uší, zuby je dobré občas prohlédnout, jestli se na nich netvoří zubní kámen, drápky psa je nutné udržovat krátké. Přebytečné chlupy mezi polštářky na tlapkách a ve zvukovodu se musí odstranit zastřihnutím.
Využití ke hlídání
Pro svou přátelskou povahu k lidem není americký kokršpaněl příliš vhodný ke hlídání.
Vhodné sporty
"Agility; aportování; lov;"
Nejčastější onemocnění
"Šedý zákal; progresivní atrofie sítnice; dysplázie sítnice"
Zvláštnosti plemene
Vzhledem k tomu, že americký kokršpaněl se v poslední době stal velmi módním plemenem, mohou se vyskytnout chovatelé, kteří se zaměřují spíše na zisk než na produkci kvalitních štěňat. V chovu amerického kokršpaněla se mohou vyskytnout jedinci s agresivní povahou, která je zpravidla vrozená, proto je potřeba s pořízením štěněte nespěchat,ale vybrat si důvěryhodného chovatele a poznat i matku vybraného štěněte.
Příprava na výstavu
Na tuto událost by měl být pes velmi dobře připraven. Americký kokršpaněl se ve výstavním kruhu většinou chová perfektně, musí však znát atmosféru výstav. Pes by měl na výstavě být ve vrcholné kondici, musí umět stát ve výstavním postoji, musí se umět ladně pohybovat ve výstavním kruhu a musí být připraven na doteky rozhodčího. Je nutné počítat s prohlídkou chrupu, případný zubní kámen musí být tedy odstraněn již před výstavou, a s prohlídkou varlat u psů. Srst psa by měla být dokonale upravená a trimovaná.
Výživa štěněte
V prvních měsících svého života štěně roste nejrychleji, a pro správný vývoj jeho kostry a svalstva je v tomto období velmi důležitá vyvážená strava obsahující i vitamíny a minerální látky.
Výživa dospělého psa
Kvalita krmiva má vliv nejen na zdraví a kondici psa, ale také na kvalitu jeho srsti. Krmivo pro dospělého psa je nutné vybrat tak, aby odpovídalo potřebám psa. Aktivní pes potřebuje energeticky vydatnější stravu než pes, který nemá příliš pohybu.
Výživa starého psa
Starý pes, který již není příliš pohybově aktivní potřebuje jiné složení stravy než pes v aktivním věku. Aby se předešlo jeho obezitě, je dobré postupně přejít na odlehčenou stravu pro seniory, která obsahuje všechny prvky, které pes v tomto věku potřebuje.
Dovětek pro budoucí majitele
Pokud se rozhodnete pro chov tohoto psa, odmění se vám za vaši péči a lásku svou krásou a oddaností, a najdete v něm rodinného přítele, mazlíčka a bezstarostného a veselého společníka. . Stále v něm přetrvává lovecký duch jeho předků, proto mu musíme dopřát dostatek pohybu.
